Můj blog Pronájem bytu se zvířetem

Robert Frolík, 5.5.2020

Za posledních pár let jsem si všiml značného nárůstu počtu zájemců o pronájem bytů, kteří mají různá zvířata, převážně psa nebo kočku. Podle statistik jsme údajně národ s největším počtem domácích mazlíčků v Evropě. Pravděpodobně je to tak. Jsme národ, který odjakživa nějaké mazlíčky měl / má v oblibě. V posledních letech domácích mazlíčků výrazně přibylo a je to často způsobeno hlavně nefungujícími lidskými vztahy a potřebou nahradit si fyzický i psychický kontakt s jinou živou bytostí. Takže člověčího partnera nahradil ten zvířecí. Svou lásku dává vždy, nehádá se, nic neřeší. Kromě radostí je s ním ale přirozeně spojeno i mnoho starostí a jedním z nich je problém sehnat pronájem bytu, kde majitel nebude mít s domácími mazlíčky problém.

Ano, pronájem bytu nájemci se zvířetem je problém.

Všichni chovatelé domácích mazlíčků si do jednoho zoufale stěžují, že mají problém sehnat byt, i když je na trhu bytů k pronájmu hodně, že je do bytu se zvířetem nikdo nechce, že se jim často ani makléři neozvou, když je požádají o prohlídku nějakého konkrétního bytu apod.

Všichni majitelé bytů si naopak stěžují, že nájemci vrací byty zdevastované, že jsou po zvířatech cítit, že je obtížné se toho pachu zbavit a že náklady na opravy bytu jdou někdy i do statisíců korun.

Nedivím se ani majitelům bytů, ani nájemcům. Ani jedna ze stran to nemá jednoduché. Občanský zákoník hovoří o tom, že pronajímatel nesmí zohledňovat při posuzování nájemce mimo jiné i to, zda má nebo nemá nějaké zvíře, protože je to diskriminační a že nájemce nemusí mít souhlas majitele bytu s umístěním zvířete do bytu. Nájemce nemá povinnost majiteli ani sdělit, že má nebo si hodlá pořídit domácího mazlíčka, resp. majitel nemá právo to nájemci zakazovat nebo se k tomu jakkoliv vyjadřovat. Vyjímka je pouze v takovém případě, že by se jednalo o chov většího počtu zvířat, zvíře by jakýmkoliv způsobem ohrožovalo obyvatele domu nebo by vznikla situace nepřijatelná z hlediska hygienického, bezpečnostního nebo by se nejednalo o obvyklé užívání bytu.

Je to prakticky začarovaný kruh, ze kterého není cesty ven. Všichni nájemci popisují svá zvířata jako ty nejlepší, nejvychovanější, nejčistotnější, nejtišší a nejhodnější. Jenže realita je v mnoha případech jiná. Náš životní styl, kdy většinu dne strávíme v práci a zvíře musí být celý den samo doma, situaci nijak nepomáhá. Ba naopak! A z chudáka nejvychovanějšího zvířete je pak bohužel často hlučný, nečistotný devastátor bytu. Má potřebu jít ven a tak se snaží proškrábat se dveřmi nebo oknem. Potřebuje se vyvenčit a tak to prostě udělá tam, kam zrovna může. Stýská se mu po páníčkovi nebo paničce a tak vydává různé zvuky. Má přemíru nevybité energie, nudí se a tak lítá po bytě a dělá všelijakou neplechu, aby se zabavilo.

Mnohokrát jsem byl u přejímky bytu, kdy nájemce se svým zvířecím mazlíčkem vracel byt majiteli. Sám jsem také pronajímal byt lidem se psem. V 90% případů byly byty značně poškozené, u některých se nebojím použít popisu zdevastované. A ruku na srdce, zatuchlý smradlavý byt, okousané dveře, pomočené parkety, poškrábané stěny, roztrhané čalounění nábytku nebo kompletně zničená matrace postele opravdu NENÍ běžné opotřebení, čímž se často nájemci hájí a opravdu to NEPOKRYJE běžná jednoměsíční kauce. Nájemce v plném rozsahu zodpovídá za škody způsobené jeho zvířetem na bytu a jeho vybavení, na domu nebo jeho obyvatelích a je povinen veškeré škody nahradit.

Majitelé, i když mají třeba zvířata rádi, mají špatnou zkušenost s minulými nájemci, obávají se dalších problémů a zároveň nesouhlasí s tím, že občanský zákoník jim vlastně zasahuje do jejich nedotknutelnosti vlastnictví a svobody volně nakládat s jejich majetkem. Nájemci se naopak cítí diskriminovaní odmítáním ze strany majitelů a zahrnováním do skupiny „problémových“ nájemníků.
 

JAK Z TOHO VEN?

Kde je vůle, tam je i cesta! Jsou v podstatě tři způsoby:

1) Když víte, že chcete / musíte být v pronájmu, tak je lepší oželet pořízení si domácího mazlíčka a mít tak mnohem více možností, jak si rychleji a snadněji najít pronájem bytu. Je to třeba smutné, ale je to mnohem snazší cesta. Za „běžné“ nájemné, bez dalších nákladů a obvykle s jednoměsíční kaucí.

2) Když už mazlíčka máte, musíte se tomu chtě nechtě přizpůsobit. Jednou jste se tak rozhodli sami ze své svobodné vůle a nemůžete vinit druhé, že Vám to přináší nějaké starosti. Nemůžete nutit druhé, aby se přizpůsobili Vám. Vy se musíte přizpůsobit.

Obrňte se trpělivostí, vyčleňte si na hledání bytu mnohem více času, připravte si více peněz a jednejte s každým na rovinu. Protože každý majitel ocení čestné a férové jednání. Na rovinu se majitele zeptejte, jak by na to nahlížel, když budete bydlet s domácím mazlíčkem, ukažte mu fotku, nechte ho si o tom druhu / rase zvířete něco zjistit. Vybírejte si adekvátní byty. Nemůžete se cítit uražení, že do garsonky Vám majitel odmítne vzít obří dogu. Nebo že když budete mít ochočené zakrslé prase, že s tím nebude mít nikdo problém. Že když budete chovat krokodýly, že to nebude nikomu v domě vadit. Nedivte se majiteli, když Vám nebude věřit, že Váš miláček z plemene, které má typické povahové rysy nevychovatelnost, divokost a tvrdohlavost, je zrovna ta vyjímka, která potvrzuje pravidlo.

Pokud už najdete majitele, který nebude mít špatné zkušenosti z minulosti, nebo který se nad Vámi slituje, připravte se, že může požadovat například vyšší kauci (může chtít až tříměsíční místo obvyklé jednoměsíční), může požadovat vyšší zálohy na úklid domu, může požadovat pravidelnou kontrolu bytu (např. jednou za 3 měsíce), může po Vás chtít pojištění odpovědnosti za škody způsobené zvířetem na bytu a jeho vybavení. Některé pojišťovny takové pojistky nabízejí, ale je vždy potřeba se pečlivě přesvědčit, že tam nejsou nějaké kličky a odkazy na situace, při kterých to pojištění neplatí. Může také požadovat reference od předchozího majitele bytu, u kterého jste bydleli.

Když to úplně obrátím, tak tyto body naopak můžete nabídnout Vy majiteli jako „výhodu“ oproti jiným nájemcům.

3) Jestliže nechcete skládat větší kauci nebo mít pojištění (které ostatně není tak drahé a dokáže krýt poměrně velké škody), musíte mít doslova obří trpělivost a nervy z ocele, protože skutečně není jednoduché najít majitele, který Vám bez obav pronajme byt za běžných podmínek. Neříkám, že to není nemožné. A dokonce můžete mít štěstí a budete to zrovna ten první, na kterého narazíte.

Takže závěrem dnešního článku bych Vám i majitelům bytů popřál hodně štěstí a pevné nervy! ;-)

---------------------

​

Zajímá Vás nějaké realitní téma? Chcete zodpovědět právě Vaše otázky?
Napište mi! Články do blogu píšu každý měsíc a ten příští může být zrovna ten Váš! ;-)

Líbí se Vám moje články a chcete je pravidelně odebírat?
Napište mi, budu Vám je cca 1x měsíčně posílat zdarma! 

Novinky a informace o mě, o realitách a o realitním trhu najdete také na mém Facebookovém profilu.