Můj blog Realitní makléř on-line

Robert Frolík, 3.6.2021
 

Pamatuju doby, kdy teprve začínal internet. Jó, to už je pravěk! Jako makléř jsem začínal v roce 1999. V minulém století. A vlastně i tisíciletí! No, prostě čas letí. A jak říká klasik: „pokrok nezastavíš!“. 

Pamatuju doby, kdy se pro nábor i prodej nebo pronájem nemovitostí používala jenom řádková inzerce v Annonci, vývěska na domě, kde jsem měl kancelář a letáky. Po krátkém, ale ne moc praktickém období posílání papírových dopisů, fotografií poštou nebo faxování, přišel email a hlavně zcela převratný vynález – internet, resp. první realitní server na internetu. A k tomu samozřejmě i první digitální fotky.

Cena trochu slušného digitálního foťáku se rovnala ceně ojetého auta, internet byl tak pomalý, že když jsme potřebovali odeslat inzerci na realitní server, mohli jsme jít mezitím na oběd, plánky se kreslily ručně a firemní nebo osobní web? To tenkrát měly jen obří celosvětové firmy. No a měli jsme ho i my! :-) Byl to takový náš malý unicorn. Vzhledem i funkcemi se vymykal snad všem tehdejším standardům. Ostatně, já jsem si vždycky rád dělal věci po svém a rád jsem vyčníval z průměru. Tenkrát jsem byl o dost mladší, mnohem naivnější, za to s hlavou plnou nápadů. Né vždy to bylo ku prospěchu věci, ale obvykle se mi to vyplatilo.

Roky plynuly, nápady jsem postupně měnil (a stále měním nebo vymýšlím nové) a k tomu jsem zkoušel různé novinky, testoval náborové a prodejní kanály, rušil některé nové věci a vracel se k těm osvědčeným a celkem spokojeně jsem pracoval. Jenže svět i realitní trh se postupně začal měnit  rychleji a  rychleji a mě se už moc nechtělo neustále se mu přizpůsobovat a učit se nové věci. A čím víc jsem ze všech stran slyšel „musíš“, tím víc jsem k tomu měl odpor! „Musíš bejt na fejsbuku, musíš točit videa, musíš psát íbuky, musíš tohle, musíš tamto …“ hučeli do mě kolegové makléři, co frčeli na digitální vlně. 

„Nemusím!“ říkal jsem jim vždycky na oplátku. A tak jsem několik let odolával facebooku, instagramu i youtubu, až jsem si nakonec přiznal, že si to současný trh a způsob života prostě žádá. A že je skutečně potřeba být víc on-line, protože tam je prostě ta správná cesta. 

Vylepšil jsem fotky, 3D plánky, napsal ebook, začal psát blog, točit videa, udělal jsem si různé profily na sociálních sítích, našel na nich ty správné kanály a zjistil, že přes ně jde efektivně prodávat a pronajímat a začal jsem testovat další a další digitální on-lineové novinky a způsoby. Všechno to samozřejmě provázelo značné úsilí se všechno naučit, mraky peněz to vyzkoušet a zdokonalit a taky sílu překousnout mnoho neúspěchů nebo slepých uliček.

No, a dnes už se dá říct, že jsem realitní makléř, co dělá on-line. Poměrně běžně s majiteli nebo se zájemci o nemovitosti vyřizuji videohovory a videokonference, přes které řešíme nejen prohlídky nemovitostí, ale i představení zájemců majitelům; točím videoprohlídky nemovitostí, kde mě uvidíte i na živo; sdílím podklady k nemovitostem přes různé digitální úschovny; podepisuji smlouvy elektronicky … a připravuji i další vychytávky, jako např. 3D scany nemovitostí, kde se v pohodlí domova projdete celým bytem nebo domem.

Ano, všechno tohle (a ještě více) je už dnes možné a hlavně běžné. Minimálně ve světě. U nás je to (už tradičně) zaváděno s mnohaletým zpožděním a často i s obrovskými potížemi a komplikacemi. A také trochu s obavami. S obavami z něčeho nového, neznámého. No a samozřejmě, jako každá novinka, z počátku s obrovskými náklady. Než se to začne používat ve větší míře a cena té dané služby klesne na přijatelnou úroveň.

A tak jsem tímto „digitálním on-lineovým“ způsobem nedávno pronajal byt. Majitelé byli zrovna v cizině, odkud mě nejprve kontaktovali telefonicky, že by potřebovali pronajmout byt v Praze, kde jim zrovna končí nájemník. Ptali se, jak by se to dalo celé udělat, aby s tím měli co nejméně starostí a ježdění sem tam. Párkrát jsme si telefonovali, mailovali a domluvili celý postup. 

Zprostředkovatelskou smlouvu jsem s majiteli podepsali digitálně, od nájemníka jsem v jejich zastoupení převzal byt a klíče k bytu, nechal ho nafotit a začal nabízet. Jedna ze zájemkyň, která se na byt ozvala, psala, že je z daleka, ráda by se ale přestěhovala do Prahy, akorát nemá čas sem kvůli své pracovní vytíženosti jezdit na každou prohlídku bytu. Fotografie, 3D půdorys, popis bytu a další upřesňující údaje už viděla a chtěla ještě vidět byt a okolí na videu. 

Tak jsme domluvili na konkrétním času, zajel jsem do bytu a udělali jsme spolu videohovor, kde jsem jí všechno ukázal a popsal. Byt si nakonec sice nevzala, protože si vybrala jiný, ale měl jsem další zájemce. A protože majitelé byli stále v cizině a bylo potřeba jim zájemce představit, domluvili jsme si krátkou videokonferenci, kde jsem zájemce majitelům představil. V podstatě, jako kdybychom vše řešili osobně. Já i majitelé jsme byli on-line přes počítač, zájemce přes mobil. Za 20 minut jsme vyřešili vše potřebné. Já z mojí kanceláře, majitelé z ciziny a zájemce z práce. Smlouvu jsme dořešili emailem a domluvili předání bytu. První nájemné a kauci uhradil zájemce převodem na účet majitelů, ode mě dostal klíče a mohl se stěhovat. „Jak prosté, milý Whatsone.“ řekl by Sherlock Holmes.

Ano! Jak prosté. Tak se toho nebojme a pojďme to společně vyzkoušet! Zas tak velká věda to není a když už polovinu toho, o čem jsem psal, umí i školní děti, zvládneme to taky! Co říkáte? ;-)

---------------------

​Další moje články na různá realitní témata najdete na mém BLOGu.
A jestli si chcete počíst víc, napsal jsem i E-book.

Zajímá Vás nějaké realitní téma? Chcete zodpovědět právě Vaše otázky? Napište mi!
Články do blogu píšu každý měsíc, makléřský deníček budu psát asi častěji. No a ten příští příspěvěk může být zrovna na to Vaše téma! ;-)

Můžete mě sledovat i na mém Facebookovém profilu, Youtube, Instagramu nebo Linkedin.

Líbí se Vám moje články a chcete je pravidelně odebírat?
Napište mi, budu Vám je cca 1x měsíčně posílat zdarma!