Můj blog Senát schválil návrh na zrušení daně z nabytí nemovitostí

DAŇ Z NABYTÍ BYLA DEFINITIVNĚ ZRUŠENA,
aktualizované info se dočtete ZDE.


Robert Frolík, 6.5.2019

Na jednání Senátu byl schválen návrh na zrušení daně z nabytí nemovitostí. Záměrem tohoto návrhu je snížit finanční zátěž při koupi nemovitosti a odstranit "zbytečnou" daň, která jen zvyšuje finanční zátěž kupujících a mnoha lidem znemožňuje pořídit si bydlení "adekvátní" jejich potřebám.

Daň z nabytí se v současné době platí ve výši 4% z ceny kupované nemovitosti a platí jí kupující. Ti kromě vysokých cen nemovitostí tak musejí sáhnout ještě hlouběji do kapsy. V mnohých případech je daň z nabytí ve výši několika set tisíc korun a díky tomu si řada kupujících vybranou nemovitost nemůže dovolit. 

Jeden z argumentů, proč daň zrušit je ten, že nemovitosti se kupují z již jednou zdaněných peněz a daň z nabytí je tedy nespravedlivá, někteří ji označují doslova jako "nemorální". S tímto označením já zcela souhlasím.

Další pohled na věc je ten, že zrušení daně z nabytí zlevní ceny nemovitostí. V tomto případě nesouhlasím. ceny nemovitostí historicky neustále rostou a zrušení daně z nabytí toto nezmění. Po případném zrušení daně z nabytí můžeme naopak zaznamenat i opačný stav, kdy vlivem dočasně zvýšené poptávky po nemovitostech začnou ceny opět rychleji růst. Ceny nemovitostí totiž kromě jiného vždy výrazně ovlivňuje poměr poptávky a nabídky, respektive „síla“ poptávky.

Častý argument pro zrušení daně je i ten, že „překlopení“ povinnosti uhradit daň původně uzákoněná pro prodávajícího (do roku 2016 se daň nazývala daň z převodu nemovitosti a platil jí prodávající) nově na kupujícího je jen lenost a vychytralost finanční správy, jak si ulehčit a zjednodušit výběr této daně.

Původně, když daň měl platit prodávající, měl někdy příslušný finanční úřad problém tuto daň od něj vybrat. Mohl nastat případ, kdy prodávající prodal nemovitost, peníze utratil nebo prostě někam „ulil“ a daň nezaplatil. V takovém případě byl finanční úřad nucen po prodávajícím příslušnou částku daně vymáhat a např. jí dlouhodobě po malých splátkách inkasovat exekucí z jeho platu. Když prodávající neměl jiné majetky, neměl totiž finanční úřad kromě platu co zabavit a jednorázově zpeněžit. 

Později tedy přišla změna ve formě toho, že kupující byl ručitelem úhrady daně z převodu nemovitosti. Finanční správa si tak částečně pojistila výběr daně. Jenže proč by kupující měl ručit za závazky prodávajícího?! Už tento stav byl dost nemorální!

A protože i v takových případech se řešilo mnoho sporů a soudů z důvodů nezaplacení a kupující se bouřili, proč by měli daň doplácet za prodávající, zjednodušila si to finanční správa nakonec tak, že daň překlopila na kupující. Důvod je velmi prostý: Kupující má přeci peníze na koupi nemovitosti, tak má i peníze na daň z nabytí! A když daň nezaplatí, má koupenou nemovitost, tu mu sebereme, zpeněžíme a daň si z toho stáhneme! Velmi prosté a pro finanční správu velmi snadné, co říkáte?

Ročně se na dani z nabytí vybere necelých 14 miliard korun (dle roku 2018) a to pro stát rozhodně není zanedbatelná částka! Nevěřím tomu, že se jí tedy stát jen tak vzdá! Konečné slovo má Sněmovna a dle mého názoru zrušení daně opět zamítne. Ostatně už tak učinila jednou (loni). Jsou to pro stát velmi jednoduše získané peníze a to, že je to další z mnoha daní z už jednou zdaněných peněz, náš stát prostě nezajímá!

---------------------

​

Jaké téma Vás zajímá? O čem byste si chtěli přečíst?
Napište mi, zpracuji pro Vás další článek.

Líbí se Vám moje články a chcete je pravidelně odebírat?
Napište mi, budu Vám je cca 1x měsíčně posílat zdarma! 

Novinky a informace o mě, o realitách a o realitním trhu najdete také na mém Facebookovém profilu.